6 důvodů, proč příspěvek na mobilitu postrádá v současné situaci smysl

Od 1. července ministerstvo práce a sociálních věcí zmírnilo podmínky nutné pro dosažení příspěvku. „Ani tyto změny nepřinesou zlepšení. Podle našich zkušeností lidé, kteří jsou na úřadu práce dlouhodobě, většinou pracovat nechtějí,” dodává Erik Švarcbach.

Snížení dlouhodobé nezaměstnanosti

Cílem nového příspěvku na mobilitu je snížit dlouhodobou nezaměstnanost především u nekvalifikovaných a méně kvalifikovaných pracovníků, kterým se jinak nevyplatí dojíždět do zaměstnání. Měsíčně mohou získat až 3500 korun.

„Příspěvek je vzhledem k aktuální situaci na trhu práce zbytečný, nespravedlivý, nevhodně koncipovaný. Domnívám se, že snížit počty dlouhodobě nezaměstnaných tento příspěvek nepomůže,“ uvádí Erik Švarcbach.

Zde je šest důvodů, proč příspěvek na mobilitu nedává v současné situaci smysl:

1) Ekonomika roste, zaměstnavatelé „zoufale“ hledají pracovníky na nekvalifikované i kvalifikované pozice, řady firem již dnes přispívají zaměstnancům na dojíždění nebo dokonce organizují vlastní svozy zaměstnanců formou autobusové či jiné dopravy. Někdy i zajišťují svým pracovníkům ubytování zdarma nebo s dotovanou cenou. „Takový zaměstnanec bude mít příspěvek dvakrát? Jednou od státu a jednou od zaměstnavatele?“ upozorňuje Erik Švarcbach.

2) Příspěvek platí pouze pro dlouhodobě nezaměstnané. Znamená to, že zaměstnanci, kteří chtěli a chtějí pracovat a dojíždějí do zaměstnání na své náklady, se nyní setkají s novými kolegy, kteří najednou mají o tisíce korun více. „Není to nespravedlivé? Pokud má stát někoho podporovat, neměl by spíše pomáhat těm, kteří pracovat opravdu chtějí a ne těm, kteří nemají zájem?“ ptá se Erik Švarcbach.

3) Mnozí dlouhodobě nezaměstnaní pracovat prostě nechtějí. Příspěvek na mobilitu na jejich postoj nebude mít žádný vliv, možná jen krátkodobý, ale rozhodně ne systémový. Po skončení jeho vyplácení bude zaměstnanec hradit náklady na dojíždění ze svého? Většina z nich zcela logicky (vzhledem ke snížení příjmů a zvýšení nákladů) v práci skončí.

4) Někteří dlouhodobě nezaměstnaní pracují načerno, berou sociální dávky a příspěvky nebo je pro ně rozdíl mezi mzdou a vyplácenými příspěvky příliš nízký a tudíž neatraktivní. Výše příspěvku na tom nic nezmění.

5) Příspěvek se liší podle místa trvalého bydliště. Většina nízkopříjmových skupin však bydlí v pronájmech a například pracovník s trvalým bydlištěm v Ostravě, bydlí nyní v nájmu v Plzni. „Pokud se rozhodne nastoupit po roce na úřadu práce do zaměstnání, dostane 3500 korun měsíčně, i když místo výkonu práce má v obci, ve které skutečně bydlí,“ upozorňuje Erik Švarcbach z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

6) Průmyslové zóny jsou často koncipovány na okrajích nebo zcela mimo obce či města, tudíž na příspěvek z kategorie 10-20 km dosáhne téměř každý zaměstnanec, který v dané zóně bude pracovat.

Výše nároku na příspěvek na mobilitu

0-10 km 1000 Kč (pouze v případě, že není k dispozici spojení veřejnou dopravou)
10-20 km 1500 Kč
20-50 km 2500 Kč
více než 50 km 3500 Kč